ANIMATĚJ JE S NÁMI od 1. 4. 2021

Animatěj

Jsem panáček Animatěj. Zatímco vy jste z kostí a svalů, já jsem vytvořený ze špuntů a drátů. Narodil jsem se za pomoci štípaček a perořízku někdy mezi roky 2013 a 2014. Kdo štípal ten drát? Přece ruce Milana! Někdy taky zvaného strejdy Milana! Od té doby chodím po tom vašem světě. K tomu, abych chodil, ale potřebuji takové jedno kouzlo. Tím kouzlem je animace.

Teď se jistě ptáte, co to ta animace je. Animace je způsob, jak vdechnout pomocí filmové techniky, spousty jemné práce, ještě větší spousty přemýšlení a ještě daleko větší dávky trpělivosti život do předmětů neživých. Dokážete si v dnešní době ještě představit filmový pás? A jednotlivá okénka na tom pásu? S tím pásem už dnes pracuje málokdo, ale v principu se na animaci nic nezměnilo. Aby postavičky ožily, musíte je nasnímat okénko po okénku. A těch okének je v každé vteřině filmu rovných čtyřiadvacet!

Uvědomujete si, co je to za dřinu? Úplně jednoduché to není, to je fakt. Ale ten pocit, když vám postavičky ožívají pod rukama! Ten vám je k nezaplacení! A právě díky možnostem animovaného filmu a člověka, který mě vytvořil, k vám mohu promlouvat, přestože jsem slátán pouze z věcí, které toho obvykle moc nenamluví.

Kdy to začalo? V roce 2014 jsem odstartoval kurz Čarování s Animatějem pro děti v Rodinném centru Slunečnice v Berouně. Pokud si otevřete tento odkaz, budete moci zhlédnout můj první úvodníček k první lekci „Čarování s Animatějem“.

 

Do mého kroužku se tenkrát přihlásil jeden jediný zájemce. Ale já jsem si řekl, že nemá cenu házet flintu do žita. První výtvor znázorňoval živý obraz podmořské krajiny. Součástí bylo i pořízení zvukové stopy.

Živý obraz podmořské krajiny můžete vidět zde:

Titulek „Bezdrátová klávesnice“ si ten můj první žák sám vydupal. Nemohl jsem mu zkazit radost tím, že bych to nazval nějak jinak…

…A to bylo nějaký ten rok před tím, než jsem potkal AČVéčko…

…Tak to by bylo pro dnešek…

Pokračování příště!!!