Aktuální otázky vztahující se k technickým komunikačním prostředkům a procesu vzdělávání nabývají v poslední dekádě na razanci. Problém nespočívá v rozšiřování nových médií, ale v tom, jak k tomuto otevřenému, protikladnému prostoru, kde se kříží autorské, amatérské a profesionální vlivy či vnucené komunikační situace, přistoupíme. Každého jedince je pak nutno vést k tomu, aby tyto možnosti využíval a jeho zájem nezůstával pouze na úrovni zábavy, ale rozvíjel se v rovině kritického myšlení, „emocionálního potencionálu“, tvůrčí aktivity, rozšiřování představ, poznatků a vědomostí. Symbióza technických prostředků a samostatného tvůrčího zapojení každého člověka, v našem případě osoby s mentálním postižením, se jeví být jednou z cest přispívající k jeho formování a rozvíjení bez ohledu na jeho (ne)jinakost v současném světě. Kurzy kamery a fotografie jsou konkrétní realizací této myšlenky.
Časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky 2014, č. 4 (ISSN 1211- 2720, vydavatel Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta).
Časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky 2017, č. 1 (ISSN 1211- 2720, vydavatel Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta).
Čtvrtletník Českého výboru UNICA – Celostátního neprofesionálního filmu České republiky 2017, č. 1
