2016
Nabízí se říci proč Putovní? No, jednoduše proto, že ty fotografie stojí za to!
Pojďte s námi do světa fantazie, protože Kouzlem okamžiku žijeme všichni.
Přece každý z nás šel domů po schodech, díval se do větví stromů, pestíků květů, jen tak po ulici
Vaše TS Večernice
- Městská knihovna Tábor
- Magistrát Hl. Praha (vernisáž výstavy)
- Městská knihovna Benešov u Prahy (vernisáž výstavy)
- Městská knihovna Mirošov u Plzně
- Gymnázium Gevo, Praha 4 – Háje
- Fotogalerie vernisáže výstavy v Praze (Foto: Peter Forster)
- Fotogalerie ke stažení (formát ZIP, foto: Peter Forster)
2015
Námět:
Malé děvčátko má rádo pohádky. Každý večer před spaním jí je čte její starší sestra. Sestra má také ráda vše co se píše o Mimozemšťanech, Marťanech, lidech z jiné planety. Někdy jí je také čte. Těch se však děvčátko bojí. Když usne, zdají se mu o nich sny. Při ranním procitnutí si však uvědomí, že v pohádkách, které má ráda jsou hezká vyprávění v podobě pohádkových víl a Matky přírody, nemá se tedy čeho obávat.
Literárně – dramaticky zpracovaný scénář:
Děvčátko si jde lehnout do postýlky. Přijde k ní starší sestra a čte jí pohádky. Když si myslí, že děvčátko usnulo, vyndá si svou knihu o Mimozemšťanech a začte se do ní. Děvčátko si sedne v posteli a bojí se. Sestra odloží knihu, obejde postýlku, položí děvčátko, uspí ho a odchází. Děvčátko se probouzí ve snu, kde se promění v Červenou Karkulku a prochází krásnou krajinou, které se nebojí. Přichází Matka příroda a provází děvčátko snem. V okamžiku přibíhají Víly ohně a povětří a začnou okolo děvčátka divoce tančit. To se začne bát a Matka příroda obě víly uklidní. Víly se tancem představí a potom s nimi i s Matkou přírodou děvčátko tancuje a je šťastné. Najednou Matka příroda něco zaslechne a odvádí víly a děvčátko do ústraní. Čekají, co se bude dít. Přicházejí Šmoulové. Do všeho kopou, jsou na sebe zlí, pošťuchují se. Matka příroda vyjde ze stínu. Šmoulové se ošívají, nevědí, co mají dělat, ubližovat si před Matkou přírodou nechtějí, ale nutí je to. Za Matkou přírodou se objeví děvčátko, které přijde ke Šmoulům a každého z nich pohladí. Pohlazení od hodného děvčátka Šmouly vyléčí a oni jsou zase hodní. Ukloní se před vílami a začnou spolu tancovat, přidává se i Matka příroda s děvčátkem a všichni jsou spokojení. Najednou se něco stane a všichni se leknou. Matka příroda vezme rychle děvčátko a s pohádkovými bytostmi se utíká schovat do úkrytu. Děje se něco zlého. Na scénu přijdou zlí a agresivní Mimozemšťané. Jeden Mimozemšťan vypadá jako sestra děvčátka. Vše je jejich, nic nenechají na místě, chovají se povýšeně a panovačně. Bytosti se choulí k sobě a Mimozemšťané řádí. Najednou uvidí děvčátko a vytáhnou si ho z úkrytu, pohádkové bytosti se nezmůžou na odpor, jsou jak zkamenělé. Mimozemšťané si vezmou děvčátko mezi sebe a začnou mu ubližovat, drží ho za ruce a přetahují se o ně. Děvčátko jim vyklouzne z rukou a padá na zem, sedí na bobku a pláče.
Mimozemšťané nad děvčátkem tancují vítězný tanec. Když to všechno vidí pohádkové, hodné bytosti, přemůžou svůj strach a utíkají děvčátku na pomoc. Začíná boj dobra se zlem. Dobré bytosti silou vůle zahánějí Mimozemšťany ze scény. Několikrát je Mimozemšťané ještě zaženou zpět, ale nakonec dobro vyhrává a Mimozemšťané jsou udoláni. Dobro zvítězilo. Hodné pohádkové bytosti se vrací k děvčátku, utěší ho a položí na spaní. Děvčátko spí. Pohádkové bytosti odcházejí. Děvčátko se probouzí doma ve své postýlce, kde k němu přichází jeho sestra a domluví se spolu, že to byl jen Sen!
Projekt natáčí TS Večernice ve spolupráci s GAWAfilmem.
2014
2012
Být mlád – Jung zu sein je autorským filmovým projektem, ve kterém spolupracují mladí lidé ze dvou zemí, včetně mladých lidí s omezenými příležitostmi. Tito mladí lidé se liší věkem, rodným jazykem, ale spojuje je zájem o tvorbu filmu a fotografii napříč žánry.
Komunikace a aktivity projektu probíhaly střídavě v Praze, Stříbře, Karlových Varech, Zlíně, Tirschenreuthu, Tunisu po dobu 365 dní, tj. od května 2012 do května 2013!
Další soubory a informace o tomto projektu naleznete na stránce: videoculture.cz/bytmlad
Projekt vznikal ve spolupráci s ateliérem Kodak. Výstup projektu je ke stažení na našich webových stránkách.
2011
Hraná pohádka, TS Večernice
Jde o hraný příběh, který vznikl na základě skutečných prožitků autora námětu. Tajemná truhlice v sobě skrývá několik předmětů, které mohou každého člověka přenést z pohádky do reality a naopak. Život však nečarujeme, ale žijeme sice ne vždy lehce, ale s chutí, radostí a nadhledem. Námět, scénář, dialogy jsou autorské, nebylo do nich zasahováno, pouze po gramatické stránce. Film byl natočen za jeden víkend v Kuksu i přes nepřízeň počasí a čtyřhodinový výpadek el. proudu. Při natáčení se postupovalo podle technického scénáře, který byl vytvářen v průběhu celoroční výuky – kurz kamery. Hudba, střih je společné dílo celé skupiny.
Poděkování si zaslouží majitel firmy Pro Foto – Z. Cerman, Comoedien Haus Kuks – S. Bohadlo, Restaurace U zlatého slunce Kuks – R. Lokvenc.
Naše občanské sdružení se v rámci svých cílů aktivně zapojilo do bezplatného vytváření audiovizuálního portfolia k monografii O první české sochařce Karle Vobišové * 21.1.1887 Kunžak, † 7. 6. 1961 Praha.
Projekt je zaměřen i na autentické vzpomínky – rozhovory, spontánní vyprávění syna sochařky Karla Žáka ml.
Naše sdružení se již před několika lety pustilo i do psychologického dokumentu. Jak to dopadne musí posoudit divák a jiná občanská sdružení, která se zaměřují na pomoc sociálně slabším občanům, se kterými žijí v jednom městě.
2010
Spolupráce se ZŠ Havlíčkovo náměstí, Praha 3 a R-Mosty
V tomto projektu se pracovalo s vybranou skupinou žáků a studentů od 13 do 20 let. Na základě jejich představ vznikl scénář, následně pak film Jak do života / stručně řečeno – co by měli všichni bez rozdílu umět, aby jejich budoucí život nebyl jen přežíváním, ale skutečným životem.
Projekt probíhal současně na třech místech: v Praze, v Dijonu a v Saint-Germain-en-Laye. Celý rok usiloval o vyprovokování debaty týkající se významu českých středoškolských sekcí ve Francii, které letos slaví 90 let od svého založení a 20 let od svého znovuotevření po pádu komunismu. Jednotlivé tvůrčí skupiny vytvářely rozdílné snímky týkající se „otisku paměti“, který zanechali čeští studenti během svého studia ve Francii (1920 až současnost) a přínosu těchto institucí pro kulturu obou zemí. V tomto projektu byly zapojeny i skupiny se sociálním a mentálním handicapem (TS Večernice, ZŠ Havlíčkova).
K tomuto projektu byly vytvořeny zvláštní webové stránky, které informovaly o veškerém postupu v projektu.
Spolupráce s Katedrou Dějepisu PedF UK, Hnutím Brontosaurus a školami v ČR.
Tento projekt řeší tolik citované RVP na školách a prolínání mediální výchovy, filmové výchovy. Není pojmově v ČR vůbec ujasněno v mezipředmětových vztazích jako např.: čeština, výtvarná výchova, dějepis, zeměpis, výpočetní technika, hudební výchova, která zůstává mimochodem velkou „Popelkou“ v českém vzdělávání. Film je zde součástí historického tématu příslušného regionu. Vzniklý produkt by neměl ztrácet autorskou identitu, neměl by být dělán do šuplíku, měl by oslovit obyvatele regionu. Může být i součástí audiostezek. Zapojené školy očekávají prezentace filmů na radnicích a v regionálních TV. Naše sdružení se podílí na tomto projektu jako supervizor a metodik, projekt probíhá do roku 2011.